Tradice a dnešek svátků velikonočních

Období jarní rovnodennosti se oslavovalo od nepaměti. Probouzená příroda se chystá k novému plození. Historie Velikonoc sahá až do pohanství, kdy se přinášely oběti Matce Zemi. Východní Slované např. obětovali samičku domácího zvířete. Maso se snědlo a kosti zahrabaly do země. Měly ochránit hospodářství před blesky, zatímco na poli zakopaná vajíčka měla přivolat bohatou úrodu. O tradici a dnešku svátků velikonočních jsme hovořili s matkou čtyř dětí a manželkou plzeňského podnikatele Jaroslava Komory, paní Světlanou Komorovou.

Co pro vás znamenají velikonoční svátky ?

Jaro... Sluníčko, rašení, pohodu,rozdávání, samozřejmě i tradiční pomlázku, kraslice a všechno s tím spojené. Podle křesťanské věrouky jsou Velikonoce svátky znovuzrození a mají představovat vyvrcholení křesťanského roku, neodmyslitelně spjaté s posledními dny Ježíše Krista, jeho smrti a vzkříšení, ale zároveň jsou svátky naděje i radosti.

Vzpomenete na nějakou pověru nebo pranostiku spojenou s tímto časem ?

Dodnes se udržela pověra, že má člověk na Zelený čtvrtek cinkat penězi, aby se u něho udržely po celý rok. Staré pranostiky související např. s deštivým počasím nás trvale oslovují. Na chodských a šumavských vesničkách zaslechnete např. je-li Zelený čtvrtek bílý, bude léto teplé, nebo prší-li na Boží hod velikonoční, budou všechny neděle až do letnic deštivé.

Na jihozápadě Čech, zvláště v Pošumaví a na Šumavě, kam se v devadesátých létech vrátily pašijové hry, se zachovávají tradiční velikonoční obyčeje. Setkala jste s nimi také ?

Na některých vesnicích, třeba ve Svrčovci za Švihovem, chodí každoročně koledníci se známou koledou Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný. Nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý.... Na Boží hod se na Chodsku okázale světil velikonoční beránek, mazanec, vejce, chléb a víno. Zdobení kraslic a velikonoční pomlázka jsou na venkově stále samozřejmostí.

Jaké bývaly Velikonoce u vás doma ?

Jsem rodilá Plzeňačka, vyrostlá v paneláku. Velikonoce to byla pomlázka a kraslice. Vajíčka jsem barvila, ale přiznávám, že jsem si na kraslice netroufla. O velikonočních lidových zvycích a obřadech by mohl vyprávět můj manžel, který pochází z Moravy a dosud nezapomněl jak se plete z vrbového proutí pomlázka. Tam je dodnes nejvýznamnějším dnem Velikonoční pondělí s pomlázkou ověšenou pestrobarevnými pentlemi a kraslice i dobré vínko, které dostávali v ten den mládenci od dívek.

A jaké jsou svátky ve vaší rodině ?

Myslím, že se neliší od jiných rodin. Po úklidu následuje velikonoční zdobení. Za okny stojí např. žlutá kuřátka na špejlích. Děti barví vajíčka, tedy nejstarší Toník s devítiletou Eliškou. Anežka, která dovršila pět roků, se také činí a u všeho nesmí chybět dvouletý Ondřej. Všude je jich plno a nic se neobejde bez legrace i dětského hašteření. Toník neopomene pomlázkou vyšupat děvčata a Ondřej ho napodobuje. Když do toho ještě hlučí řehtačka, tak si jistě dovedete představit jak to u nás vypadá...

Dovedu. Po takovém reji děti vyhládnou. Co nejraději chystáte o Velikonocích ?

Na prostřeném stole máme velikonoční pokrmy - dva beránky upečené z tvarohového a piškotového těsta. Jeden by nám totiž nestačil. Každoročně také připravuji tradiční velikonoční nádivku s vajíčky a bylinkami, na které si všichni pochutnají. Velikonoční bochánek jsem zatím nedělala, ale je možné, že to letos zkusím.

Takže nám můžete prozradit recept třeba na beránka ?

Recepty jsou možná v každé rodině jiné. Ten můj beránek bude z tvarohového těsta. Vezmeme 250 g másla, 250 g pískového cukru, 250 g měkkého tvarohu a 3 rozšlehaná vejce zpracujeme v míse. Na vále smícháme 250 g polohrubé mouky s půlkou prášku do pečiva, přidáme tvarohovou hmotu, 50 g sekaných vlašských ořechů a zpracujeme těsto, které vložíme do vymazané a vysypané formy. Pečeme ve středně vyhřáté troubě dorůžova. Hotového beránka opatrně vyklopíme, posypeme moučkovým cukrem nebo polijeme polevou. Z kandovaného ovoce uděláme oči a čumáček a na krk uvážeme stuhu.

 

Ptal se Tomáš Lev